Co jsou to jeskyně a jak vznikají

Jeskyně jsou podzemní dutiny převážně protáhlého tvaru a mohou tvořit jak velmi krátké jeskyně tak velké členité často několikapatrové jeskynní systémy.

Jeskyně vznikají převážně v krasových oblastech, tedy v oblastech, které jsou tvořeny propustnými horninami např. vápenci nebo dolomity. Tato území jsou specifická typem reliéfu, hydrogeologickými poměry a tvorbou podzemních prostor. Při vzniku jeskyní v krasových oblastech hraje dominantní roli voda, která v sobě rozpouští oxid uhličitý z atmosféry a popř. z půdního vzduchu. Tím se z vody stává slabá kyselina uhličitá, která vniká do krasových komplexů nejčastěji po systému puklin a má schopnost tyto horniny rozpouštět - korodovat. Takto se prostory postupně zvětšují. Pokud se do jeskyní dostává voda, která v sobě transportuje úlomkový materiál (např. podzemní tok), pak chemickému rozpouštění výrazně napomáhá i erozivní činnost vody.

Vody vnikající do podzemních prostor také mohou unášet jílovité částice (např. kalné povodňové vody) a pokud jejich unášecí schopnost klesne, mohou se z nich částice usazovat a vytvořit tak např. jílovité sedimenty.

Dostane-li se voda s chemicky rozpuštěnou horninou do již volných prostor, začínají minerální látky z vody krystalovat v podobě sintrů a tvoří se tak jeskynní výzdoba např. krápníky (odkapáváním vody ze stropu), pisolity (vzlínáním vody ze stěn) atd.

Během vývoje krasové oblasti také může dojít i k několikanásobnému přemodelování prostor, což ztěžuje stanovení doby vzniku částí nebo celých jeskyní.

Jeskyně na Wikipedii