Návrší Zlatý kůň

Vrchol Zlatého koně

Zlatý kůň je se svojí nadmořskou výškou 475,3 m jedním z nejvyšších bodů Českého krasu. Za dobrého počasí se z jeho vrcholu naskýtá krásný výhled do okolí. Na skalních výchozech s chudou půdou se můžeme setkat s typickými zástupci fauny a flory Českého krasu.

Zlatý kůň je pozoruhodný zejména z geologického hlediska a to nejen díky Koněpruským jeskyním v jeho podzemí. Je budován prvohorními devonskými vápenci, které jsou staré až 400 milionů let. V té době se celé území nacházelo na dně tropického moře nedaleko rovníku. Dnes patří tato lokalita mezi světově proslulá naleziště zkamenělin.

Zlatý kůň je z největší části tvořen čistými bílými vápenci koněpruskými. Jedná se vlastně o zkamenělý korálový útes. Jádro tohoto útesu je odkryto přímo ve stěně Císařského lomu, který se nachází na západní straně návrší a dnes je součástí velkolomu Čertovy schody západ.

V nadloží vápenců koněpruských najdeme další dva mladší druhy vápenců, které tvoří nejvyšší část návrší. Jedná se narůžovělé deskovité vápence suchomastské a samotný vrchol je tvořen vápenci acanthopygovými.

Okolí vrcholu Zlatého koně

Na Zlatém koni lze na několika místech pozorovat, jak mladší vápence vyplňují pukliny a rozsedliny ve starších vápencích vzniklé tektonickým porušením během usazování těchto hornin. Takovéto jevy se odborně označují neptunické žíly - mladší usazený materiál se v puklinách dostává mezi starší. Jednu z takovýchto žil je možné vidět přímo ve skále na vstupní části do Koněpruských jeskyní.

Na severním svahu Zlatého koně jsou vápence ukončeny tektonickou poruchou - tzv. očkovským přesmykem. Severně od očkovského přesmyku najdeme méně odolné starší silurské horniny, které je možné sledovat až k Berounu.

Na samotném vrchu Zlatého koně je patrné zkrasovění devonských vápenců a to zejména mísovitými závrty.

Pohled na návrší Zlatého koně od východu