Koněpruské jeskyně

Věčná touha

Koněpruské jeskyně se nacházejí v CHKO Český kras uvnitř návrší zvaného Zlatý kůň u obce Koněprusy nedaleko Berouna.

Objeveny byly v roce 1950 při těžbě vápence v Houbově lomu na jižním svahu Zlatého koně. Záhy začaly průzkumné práce, které ukázaly na nebývalý rozsah nově nalezených podzemních prostor. Třípatrový jeskynní systém čítá přes 2 km délky chodeb.

V jeskyni byla nalezena celá řada zvířecích kostí, ale také kosti pravěkého člověka. Ve svrchním patře jeskyní byly objeveny pozůstatky po penězokazecké dílně z 15. století. Dodnes jsou Koněpruské jeskyně nejdelším známým jeskynnín systémem na území Čech.

Od roku 1959 jsou jeskyně zpřístupněny veřejnosti a ročně je navštíví desetitisíce turistů.

Jeskyně vznikly činností vod, které prosakovaly vápencovým masívem a vytvořily systém tří jeskynních pater s převýšením více než 70 metrů. Předpokládá se, že hlavní etapa vývoje jeskynních prostor jako takových probíhala před 25 - 30 miliony lety. Některé prostory jsou bohatě vyzdobeny. Krápníková výzdoba je však mnohem mladší než prostory samotné a je pravděpodobné, že se v nich vystřídaly výzdoby v několika generacích.

Koněpruské růžice

Nejstarší dodnes dochovanou část výzdoby tvoří tzv. koněpruské růžice, které jsou významné nejen svým stářím vyšším než 1 milion let, ale i svým složením. Bylo zjištěno, že jsou tvořeny kromě jiného také opálem. Jejich vznik probíhal v období, kdy u nás doznívalo tropické až subtropické klima.

Jeskyně také pravděpodobně sloužily jako úkryt různým živočichům. Jiná zvířata pak propadla do podzemí komíny, které v určitých obdobích propojovaly podzemní prostory s povrchem. Důkazem jsou četné paleontologické nálezy. V současnosti obývají jeskyně zejména v zimních měsících netopýři a vrápenci.

Netopýr