Na naleziště zkamenělin se můžete vypravit i s geologem Muzea Českého krasu. V rámci programu s geologem objevíme pradávná moře i dávno vyhaslé sopky, poznáme zajímavé zkameněliny a dozvíme se, jak vznikají. Ale hlavně navštívíme jejich naleziště u Koněpruských jeskyní, kde si každý může najít svoji vlastní zkamenělinu. Společně s geologem dále můžeme zavítat i na prohlídku jeskyní.
Ve starém lomu přímo pod východem z jeskyně je možné sbírat zkameněliny - tedy otisky pravěkých organismů zachovaných v kameni. Sběr je povolený jen v suti (ve volně ležících úlomcích vápence). To ale vůbec nevadí, suti je v lomu velké množství a i zkameněliny se zde vyskytují velmi hojně. Stačí se pozorně dívat na zem, případně otáčet úlomky vápence. Budete-li pozorní pak během chvíle najdete alespoň část nějakého pravěkého zvířátka.
Chcete-li si domů přinést nějakou zkamenělinu nebo třeba i jinak zajímavé kameny, pak si určitě nezapomeňte vzít staré noviny na zabalení nalezených zkamenělin!
Nezabalené zkameněliny (či jinak zajímavé kameny) se třením o sebe při přenosu nenávratně poškodí, případně zcela zničí, což by byla velká škoda i zbytečné zklamání.
Každý nález zabalte pečlivě do samostatného listu novin. Nebalte více vzorků společně. Pro dobrou ochranu hezčích nebo křehčích vzorků neváhejte použít i více listů.
Naleziště zkamenělin je velmi bohaté. Nebojte se že nic nenajdete. Sbírejte jen ve starém lomu pod jeskyněmi, jen v suti volně ležících úlomků vápenců. Na jiných místech je sběr zakázán!
Ke sběru není třeba kladivo, stačí hledat zkameněliny v úlomcích vápence. Pokud jej chcete použít pak maximálně na rozbití větších kamenů v suti. Je přísně zakázáno zasahovat do skal a stěn lomu.
Neodnášejte velké množství kamenů. Ze svých nálezů si vyberte jen pár nejlepších a ty si dobře zabalte a odneste na památku domů. Naleziště musí v dobrém stavu vydržet i do budoucna.
Nacházíte se ve starém lomu a proto se nepřibližujte do blízkosti lomových stěn, hrozí nebezpečí pádu uvolněných bloků. Nejlépe je sbírat přímo na vyhrazeném a označeném místě - kolem cedule.
Chcete-li kladívkem roztloukat suť, pak postupujte náležitě opatrně jak vůči sobě tak i dalším osobám v okolí. Především dávejte pozor na odlétávání úlomků horniny při jejím roztloukání.
Zkameněliny nebo-li fosilie jsou pozůstatky po živých organismech z pravěku, které se dochovaly až do současnosti. Zachování zbytků organismů či jejich pozůstatků musí způsobit nějaká okolnost, která zajistí že nedojde k jejich rozkladu nebo zničení. Každá zkamenělina je tedy pozůstatkem a důkazem života v pravěku. Odborníci dokáží ze zkamenělin poznat mnoho informací o vývoji života a životním prostředí v pravěku.
Existuje mnoho různých způsobu vzniku zkamenělin. Nejpříhodnější podmínky pro zachování mají všeobecně vodní organismy, pokud po uhynutí zapadnou do dna a tam jsou překryty vrstvami usazenin tvořených drobnými částečkami jílu, prachu či písku splavovaného z pevniny. Jak se vrstvy usazenin vrší na sebe dochází v řádu desítek či stovek milionů let k jejich zpevnění až se postupně přemění ve vrstvy kamene. A pokud voda ustoupí nebo dojde k vyzdvižení usazenin například při srážce kontinentů dostanou se skály i se zkamenělinami vodních organismů na zemský povrch.
Více informací o zkamenělinách: Wikipedia, Paleontologie.cz: Co jsou to zkameněliny, Kde a jak zkameněliny vznikají O sbírání zkamenělin.
Příběh zdejších zkamenělin je podobný. Vápence ve, kterých se zkameněliny nacházejí jsou z odbobí prvohor - konkrétně z období pravěku odborně zvané devon (stáří až 400 milionů let) a ačkoliv to může být někomu divné jsou to mořské vápence. Vznikaly na dně teplého mělkého moře, které se zde tehdy nacházelo - zdejší vápence i horniny v širším okolí se zkaměnělinami mořských živočichů jsou toho důkazem.
Nejen, že zde bylo moře, ale díky pohybu kontinentů se v době vzniku místních vápenců toto místo nenacházelo na stejném místě na Zemi jako dnes - nacházelo v oblasti rovníku.
Teplota spolu s mělčinou dala v té době vzniknout korálovému útesu. Vlastní těleso původního útesu se dnes nachází uvnitř návrší Zlatý kůň (tedy tam kde jsou Koněpruské jeskyně) a v lomu se vyskytují vápence, které vznikaly na jeho okraji.
Na dně moře se tak hromadily schránky odumřelých organismů žijících v okolí korálového útesu a byly překryty dalšími vrstvami usazenin mořského dna, které zajistily podmínky pro zachování těchto schránek ve formě zkamenělin.
Díky tomu jak se později postupně srážely kontinenty (postupným srážením kontinentů také vznikla současná Evropa) tak při jedné ze srážek moře z této oblasti ustoupilo a mořské usazeniny včetně zdejšího korálového útesu byly vyzdviženy nad mořskou hladinu a dnes zde můžeme sbírat zkameněliny pravěkých mořských živočichů.
Protože se jedná o pravěké organismy tak vám mohou být některé z nich neznámé - třeba proto, že vyhynuly nebo proto že dnes už žijí jen vzácně.
Hojně zde můžeme najít zkameněliny ramenonožců (vypadají jako "škebličky"), plžů (šneků), lilijic (živočichové tvarem podobní rostlinám) apod. Co se týče populárních trilobitů tak ti se zde také vyskytují ale větší šance je najít spíše nějakou tu "škebličku".
Na mnoha kamenech v suti naleznete úlomek nějaké zkameněliny. Nemáte-li se sběrem zkušenosti pak vám postačí prohlížet suť a koukat, na kterém kameni je asi tak nejlepší nebo největší část pravěkého organismu. Kameny otáčejte ze všech stran, často se stává, že je na jednom kameni hned několik částí různých zkamenělin. Máte-li kladívko může být vhodné k tomu, abyste si suť před vámi trochu rozhrnuly či převrátily kameny ve svrchní vrstvě suti.
Máte-li zkušnosti nebo chcete-li si zkusit roztlouct kladívkem nějaký kámen pak je vhodné se nejdříve podívat, zda-li jsou na povrchu kamene vidět nějaké zbytky nebo průřezy zkamenělin - pokud ano tak takový kámen můžete zkusit roztlouct. Ne každé kameny je efektivní roztloukat - některé působí příliš masivně a ani při pohledu na jejich povrch nejsou příliš patrné zbytky zkamenělin - takové masivní kameny se někdy roztloukají hůře a i když i v nich je možné nalézt zkameněliny, mohou se robzít zrovna tak jak nebylo potřeba a zkamenělina se poničí nebo bude vidět jen v průřezu.
Při sběru nezasahujte do skal a stěn lomu. Kladívko můžete použít k drobnému rozhrábnutí svrchní vrstvy suti případně maximálně k roztlučení volně ležících kamenů v suti.
Naleziště se nachází ve starém lomu zvaném Houbův lom přímo pod východem z jeskyně. Do lomu dojdete po 400 metrech od východu z jeskyně pěšinou podél západní hrany lomu nebo po 700 metrech po trase naučné stezky (ta ještě vede přes vrchol Zlatého koně, ze kterého je výhled do krajiny a vyhlídka na činný lom a pak naučná stezka vede rovněž po západní hraně Houbova lomu až na jeho dno).
Poloha naleziště je zakreslena i v levé části následujícího panoramatu areálu Koněpruských jeskyní:
Plné vstupné | 220,- Kč |
Senioři 65+ | 180,- Kč |
Studenti < 26* | 180,- Kč |
Dětské vstupné 3+ | 120,- Kč |
Foto a video | 0,- Kč |
* Studentská sleva jen po předložení platného dokladu
Více: Vstupné a příplatky
Více: Co je dobré vědět
Mobilní průvodce v psané i mluvené podobě (audio) v českém, anglickém a německém jazyce.
Více: Mobilní průvodce
O víkendech a svátcích během sezóny jezdí turistický autobus z nádraží v Berouně až na parkoviště u jeskyní.
Jízdní řád autobusu
Studentům od 15 let do 26 let je poskytována sleva jen po
předložení platného dokladu o studiu!
Platnost musí být na průkazu jednoznačně uvedena! Noste tento doklad s sebou i o prázdninách! Prokazování nároku studentské slevy
Se zvířaty je vstup do jeskyně přísně zakázán!
Více informací
U východu z jeskyně začíná Naučná stezka Zlatý kůň, která vás provede hned několika zajímavými místy v blízkém okolí.
V případě dotazů případně pro ohlašování větších skupin kontaktujte správu jeskyní na telefonním čísle 730 572 485.